Sjednat schůzku
udělejte krok správným směrem…

Uhlík architekti

Architekt, Praha

“Považujeme za důležité zachovat si selský rozum a odstup. Dobře naslouchat klientovi nesmí být pouhá fráze, ale metodou práce, úhelným kamenem navrhování.”


Sídlíme v Praze.

Architektonická kancelář Uhlík architekti vznikla v roce 2009 rozdělením atelieru UM založeného Petrem Uhlíkem a Martinem Matiskou v roce 2001. Poskytujeme komplexní služby všech stupňů projektové dokumentace, od studie po autorský dozor při realizaci. Zabýváme se všemi oblastmi architektury: od urbanismu přes novostavby a rekonstrukce až po interiér a design.

Chceme dělat lepší prostředí pro život. Cíl se zdá prostý: postavit jednoduchý, chytrý, perfektně fungující dům, s dobrým prostorem, za rozumné náklady, ve kterém se budou lidé dobře cítit. Dům dobře zasazený do okolního prostředí. Není však jednoduché toho dosáhnout. Dům se vlivem překotného vývoje technologií hodně proměňuje, komplikuje. Už jen všechny části udržet pohromadě, v rovnováze je nesnadný úkol. Najít odpovídající formy pro nové potřeby, materiály a technologie a přitom udržet to podstatné z minulosti.

“Kultura je údržba”. Hodnoty z minulosti je třeba chránit a stavět na nich. To je úkol nejzodpovědnější. Zabýváme se také hodně detailem, ten ale musí být v rovnováze ze stavbou. Považujeme za důležité zachovat si selský rozum a odstup. Dobře naslouchat klientovi nesmí být pouhá fráze, ale metodou práce, úhelným kamenem navrhování.

MgA. Ing. arch. Petr Uhlík
2009 – Uhlík architekti
2001 – Atelier UM, vlastní ateliér s M. Matiskou
praxe: AK Architekti, Heyworth Studio
vzdělání: AVU Praha, FA ČVUT Praha

Ing. arch. Jan Šorm
2011 – Uhlík architekti
vzdělání: FA ČVUT Praha

Rodinný dům nad Vltavou

Dům tvoří 3 rovnoběžné nosné zdi orientované v podélném směru pozemku kolmo na svah.

Zadání:
Parcela se nachází na západním svahu údolí řeky Vltavy. Velkou hodnotou místa je právě krásný výhled na údolí.
Pozemek samotný je v horní části v relativně mírném spádu, který se v polovině mění na prudký svah.
Okolní zástavba je směsicí prvorepublikové chatové kolonie, která je postupně nahrazována rodinnými domy, maloměstské zástavby z 2. poloviny 19. století a industriální zástavby drobných továren a provozoven.
Na pozemku původně stála malá chata z 50-tých let ve velmi špatném technickém stavu.
Regulace ukládala investorovi zastavět pozemek maximálně z 18% a byla předepsána sklonitá střecha tj. nepřípustná byla střecha plochá.
Klient přišel s jasným požadavkem jednopodlažnosti a bezbariérovosti domu. To znamenalo jít až na hranici povoleného zastavění pozemku. Standard byl určen pro bydlení rodiny se třemi dětmi.
Jednak proto, že si podstatnou část stavby zajišťoval investor sám, a také z důvodů omezených finančních prostředků bylo předem rozhodnuto o dvouetapovitosti stavby.

Popis stavby:
Dům tvoří 3 rovnoběžné nosné zdi orientované v podélném směru pozemku kolmo na svah.
Místnosti tvoří prostory mezi těmito zdmi předělené lehkými příčkami a výplněmi. Dům je v podélném směru prodyšný a transparentní, spojuje užitnou západní část pozemku se svažitou východní s výhledem do údolí. V příčném směru parcely, k sousedním pozemkům je naopak uzavřený. Vzájemný posun obou traktů vůči sobě vytváří prostor pro dvě terasy. To umožňuje vzájemně propojit vnitřní a venkovní prostory.

Dům je funkčně rozdělen do dvou traktů. Levý – vstupní trakt je jednoprostorový obytný prostor s kuchyní, jídelnou s uprostřed vestavěným zázemím a venkovní letní jídelnou. Zároveň byl navržen i realizován jako první etapa stavby schopná samostatného provozu. Pravý – ložnicový trakt má ložnicí rodičů s navazující terasou, dva dětské pokoje a koupelnu.

Posazením domu těžištěm na lom svahu vznikla pod přední částí obyt. prostoru místnost určená jako pracovna nebo pokoj pro hosty. Vedle pod terasou je otevřená krytá místnost – sala terena.

Střecha byla regulací předepsaná jako sklonitá. Tvar střechy je navržen tak, aby využil potenciálu tvarování svahu. Nejprve sleduje pětiprocentní sklon mírné části svahu, v těžišti se lomí a jde ve stejném sklonu proti příkrému sklonu svahu.

Konstrukce:
Konstrukčně je dům tvořen třemi rovnoběžnými nosnými zdmi z porothermu. Na nich jsou uloženy příčně dřevné stropní trámy ve spádu střechy. Jako zákop jsou použity OSB desky.
Střešní plášť je řešen jako klasická obrácená plochá střecha s přidanou tepelnou izolací pod hydroizolací. Na povrchu střechy je násyp z kačírku, v budoucnu se však počítá se zelenou střechou.
Podlahy jsou prkenné dřevěné, výplně dřevěné z eurooken a jsou obloženy vodovzdornou překližkou se stejnou povrchovou úpravou. Na obklad vnitřního servisního bloku je použito cetrisových desek.
Dveře do zázemí jsou ocelové zasklené drátosklem.
Příčky jsou jsou klasické zděné, místy obkládané.
Dům je vytápěn krbovým tělesem s nuceným rozvodem teplého vzduch do všech obytných místností v kombinaci s elektrickým vytápěním. Je počítáno s rezervou pro případné zavedení plynu – prostor pro instalaci plynového kotle s komínem.

realizace: 2001- 2004
autor: MgA. Ing. arch. Petr Uhlík
statika: Ing. Václav Jandáček
foto: Kateřina Vídeňová

Více informací

Majitelé Rodinného domu nad Vltavou

KLIENT: Pocházím z rodinného domku, který byl dvoupatrový a i když měl zahradu, tak jsme na ní nikdy nežili, protože z 1.patra jít na zahradu se naobědvat znamenalo všechno přenášet dolů, tak se radši člověk najedl doma a na zahradu skoro nešel. My tady skutečně žijeme na zahradě.

Dům je spojený se zahradou úplně maximálně, takže děti můžou z jakéhokoli pokojíčku nebo z kuchyně vyběhnout ven nebo na terasu. Když je teplo, tak jsme venku a dům je otevřený.

Petr od začátku řekl, že koncepce je jasná, že chce, aby tady byly 3 materiály použité na stavbě – dřevo, sklo a beton (znamená šedou barvu) a že dům má vypadat stejně zevnitř i zvenku.

—-

ARCHITEKT: Zásadní omezení je tady kopec, který má velký sklon, polovina pozemku je vlastně nepoužitelná. Bylo důležité dostat dům co nejdál ze svahu ven tak, aby ve přední části mohlo zůstat co nejvíce využitelného pozemku. Snažili jsme se proto dům vytlačit co nejvíce ze svahu, proto vzniká i ta výška, kterou má směrem k řece.

Proti sobě jde orientace domu, tzn. východní fasáda na výhled do údolí a západní na využitelnou část pozemku, což je zahrada před domem. Koncepce domu je tedy taková, že jsou to 3 zdi, které jdou podélně s pozemkem napříč svahem a propojují tak naprosto volně část domu s výhledem a část využitelného pozemku před domem. V tomto směru je dům naprosto prodyšný a otevřený a funguje tak na obě strany…

KLIENT: … což jsme zachovali do dneška, i po 12 letech…

ARCHITEKT: …je tedy vidět, že to byla správná myšlenka, nechat dům takto otevřený. Jsou to jen 3 zdi, které mají mezi sebou vzdálenost takovou, aby se mezi ně daly postavit trámy na rozumný rozpon a to je všechno. Je to jen předělení, jak je potřeba. Úplně banální jednoduchý koncept.

—-

KLIENTKA: Já myslím, že jsou to předsudky u nás v Čechách, že architekt je jenom pro bohaté lidi, a že ostatní na to nikdy nedosáhnou. Dosáhnou na to, jde jen o si nadefinovat, co od architekta budou požadovat.

KLIENT: Jde o domluvu, kolik do toho chce člověk dát a co je pro něj důležité, jaké investice, protože když u každého druhého domu je dneska bazén, což jsou statisícové částky a k tomu ještě provoz je neskutečně drahý a lidi ty peníze za to dají, tak myslím, že ve srovnání s tím, je architekt podstatně větší přínos.

—-

ARCHITEKT: Tohle byla vlastně druhá varianta a díky tomu, že jsme ten projekt zjednodušili kvůli financím, tak mě ta druhá úspornější varianta, kterou jsme byli donuceni společně udělat, přijde vlastně mnohem lepší než ta první.


Číst celou referenci

Vila Lipno

Dům je umístěn na příkrém svahu Lipenské vodní nádrže s nepříznivou severovýchodní orientací ve vysoké nadmořské výšce 745 m.n.m. Návrh domu se pokouší nalézt odpověď na tyto velmi obtížné zastavovací podmínky.

Dům je umístěn na příkrém svahu Lipenské vodní nádrže s nepříznivou severovýchodní orientací ve vysoké nadmořské výšce 745 m.n.m. Návrh domu se pokouší nalézt odpověď na tyto velmi obtížné zastavovací podmínky. Celé těleso domu je rozděleno na dvě hmoty. Spodní betonový sokl v sobě skrývá ložnice spojené s venkovním prostředím terasou a v suterénu malé wellnes a technické zázemí domu. Na soklu sedí napříč prosklený hranol, s přesahem 8 metrů na obě strany tak levituje mezi stromy nad jezerem. Obytný prostor se skrze prosklené fasády otevírá panoramatickým výhledům na jezero a slunci. Skládací okenice regulují míru otevření fasády a umožňují také její úplné uzavření. Konstrukce soklu domu je sendvičová železobetonová, horní hranol tvoří ocelová příhradová konstrukce, opláštěná odolnými kompaktními HPL deskami. Dům je vytápěn tepelným čerpadlem napojeným na hloubkové vrty. Součástí stavební akce je také osazení dřevěného mola 6 × 2 metry na břehu nádrže pod tělesem soklu domu.

Projekt a realizace: 2010-2013
Autoři: MgA. Ing. arch. Petr Uhlík, Ing. arch. Zuzana Šuleková
Investor: soukromá osoba
Generální dodavatel stavby: Auböck s.r.o.CZ
Foto: Tomáš Balej

Více informací

Vila u vltavy I

Hmota vily je navržena jako abstraktní krychle z monolitického betonu, který byl obložen tmavými lícovkami. Základní objem je zvnějšku tvarován „vybíráním“ nebo naopak „přidáváním“ dalších objemů.

Pozemek leží ve vilové čtvrti blízko centra Českých Budějovic, hmota a objem domu odpovídají okolní zástavbě solitérních vil z první republiky. Západní část pozemku je částečně nebo zcela v místě zavezeného původního koryta Vltavy, novostavba je proto osazena na severovýchodní nároží původního domu.

Hmota vily je navržena jako abstraktní krychle z monolitického betonu, který byl obložen tmavými lícovkami. Základní objem je zvnějšku tvarován „vybíráním“ nebo naopak „přidáváním“ dalších objemů. Základním motivem je velký otvor do jižní fasády, do kterého jsou orientovány téměř všechny obytné a pobytové prostory – obývací pokoj v patře, terasa v druhém patře a do ní ložnice, v přízemí prosklený strop bazénu. Druhotně otvor osvětluje také jídelnu, ložnice a částečně pracovnu. Podobným prvkem, ale menšího měřítka, je zářez vedený jako světlík přes střechu přecházející v prosklení na severní fasádu. Dalším motivem je přidávání menších objemů k lícům fasád – arkýř na západní fasádě a zádveří.
V kontrastu s tmavým povrchem obvodových stěn jsou barevné plochy v interiéru tvořené jednak přírodní barvou povrchů, nebo barevnými nátěry. Tyto barevné plochy jsou navrženy tak, aby se projevovaly skrze otvory ve fasádách na vnějšku stavby.
Vnitřní uspořádání stavby je navrženo na základě požadavku investora jako prostorově rozmanitá struktura tzv. raumlan. Ta vzniká na základě jednoduchého dispozičního schématu asymetricky umístěného kříže do půdorysu čtverce. Ramena tohoto kříže (stěny) jsou uzavírána nebo naopak otevírána, čímž se zavírají, nebo propojují jednotlivé prostory. Další rozměr práce s prostorem je ve vertikálním směru. Trakt zázemí má vložené patro mezaninu, které se v obytném traktu projevuje uvolněním výšky umocněné výškovými rozdíly v podlaze mezi obývákem a jídelnou.

lokalita: České Budějovice
realizace: 2006
autoři: MgA. Ing. arch. Petr Uhlík , Ing. arch. Martin Matiska
spolupráce: Ing. arch. Martina Novotná, Klára Makovcová, Tomáš Procházka, Ondřej Píhrt
statika: Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář. Ing. Němec
užitná plocha: 328,3 m2
foto: Tomáš Balej

Více informací

Majitel Vily u Vltavy I

Podle mého názoru je spolupráce s architektem při realizaci objektu doslova kruciální záležitostí. Jako investor jsem sice určité představy o svém budoucím bydlení měl (využiti Raumplánu, propojení prostor atp.), nicméně až podnětná diskuse s architektem mě významně v úvahách a konkrétních představách posunula dále.

U architekta Uhlíka si však cením ještě jedné zásadní nadstavby – vedle studia architektury absolvoval i Akademii výtvarných umění, což u něj akcentovalo prostorovou představivost, kterou následně zhmotnil i do mé stavby. Přiznám se, že po zkušenostech s ním si nedovedu dost dobře představit stavbu jakéhokoli objektu bez architekta. K tomuto poznání však dospějete až svou první realizací..

Číst celou referenci

Vila u vltavy II

Jelikož město leží uprostřed rovinné pánve, navrhli jsme ve třetím nadzemním podlaží, tedy v prostoru bývalé půdy prostor pro panoramatický pohled na siluetu města. Mezi plochou střechu a strop druhého podlaží jsme vsunuli oválný prostor, otevřený na téměř 360° prosklenou subtilní fasádou výhledu ven na město. Vnitřní prostor pak přímo navazuje na venkovní terasy.

Rekonstruovaný dům leží na břehu Vltavy, v atraktivní vilové čtvrti nedaleko centra Českých Budějovic. Původní dům o rozměrech 11,5 × 10,35 m měl dvě obytné podlaží, technické podsklepení a nevyužívanou půdu. Byl postaven velice úsporně, zjevně svépomocí, což se bohužel projevilo i na kvalitě všech konstrukcí domu. Investor předložil záměr, pro který bylo potřeba využít 4 podlaží domu, tedy včetně sklepa a prostoru původní půdy. Dům jsme nechtěli rozšiřovat více na pozemek, který není velký, jediným hmotovým rozšířením půdorysu byla přístavba výtahu s přidruženými koupelnami a toaletami- jakási věž jsoucí až po střechu domu. Jelikož město leží uprostřed rovinné pánve, navrhli jsme ve třetím nadzemním podlaží, tedy v prostoru bývalé půdy prostor pro panoramatický pohled na siluetu města. Mezi plochou střechu a strop druhého podlaží jsme vsunuli oválný prostor, otevřený na téměř 360° prosklenou subtilní fasádou výhledu ven na město. Vnitřní prostor pak přímo navazuje na venkovní terasy.

Další dispoziční řešení souvisí s prostorovým rozvržením stavby. V přízemí se do domu vstupuje ze severovýchodního nároží přes zádveří do vstupní haly. Lze také z úrovně terénu vstoupit rovnou do osobního výtahu, spojující všechna podlaží vily. Ze vstupní haly je po schodišti směrem dolů do suterénu přístupný prostor bazénu se zázemím – saunou, sprchou, odpočívárnou a barem. Přízemí je věnováno obytnému prostoru s kuchyní a jídelnou. První patro je přístupné schodištěm z obývacího prostoru. V patře je situována klidová zóna ložnic a pracovna ve schodišťové hale. Ta je s obytným spodním prostorem otevřena velkým oknem přes dvě podlaží do zahrady a výhledům na řeku.

Stavba původní i nové části jsou zděné z keramických tvárnic. Fasáda je řešena jako sendvič ve složení vnitřní zděná nosná stěna, tepelné izolace z extrudovaného polystyrénu 10 cm, 9 cm vzduchová mezera a 12,5 cm obezdívky lícových cihel. Střecha má lehkou ocelovou konstrukci podbitou osb deskami s nakašírovanou parozábranou. Na konstrukční dřevěné desce, která leží na ocelové konstrukci jsou osazeny spádové klíny s vrchní hydroizolací z folie. Vstupní markýza se schodištěm je provedena z pohledového železobetonu.

autoři: Petr Uhlík a Martin Matiska
realizace: 2002
foto: Tomáš Balej

Více informací

Majitel Vily u Vltavy II

Vizi pro vypracování architektonického návrhu bylo splnění základních kritérií; nadčasovost & vzdušnost na straně jedné versus praktičnost & využitelnost při zachování nízké energetické náročnosti objektu alokovaného v horských podmínkách svažitého severního svahu na straně druhé.

Po více jak dvouletém intenzivním užívání objektu musím konstatovat, že veškerá výše uvedena kritéria byla bezezbytku splněna. Teprve s odstupem času mi čím dál více dochází, jak klíčová byla spolupráce s panem architektem Uhlíkem od počáteční fáze prvních návrhů, přes vypracování modelu zasazeného do terénu až po finální doladění interiérových prvků. Vysoce si cením zejména preciznosti projektu s důrazem na detail, který je u podobné stavby rozhodující. V neposlední řadě je třeba zmínit velmi dobrou spolupráci mezi architektem a stavební firmou, díky níž došlo k signifikantní úspoře nákladů při dodržení termínu realizace stavby. Spolupráce s panem architektem Uhlíkem mi otevřela nové obzory a zároveň naučila, ze architekt není jen autorem exteriéru vlastní stavby, ale jeho rukopis musí promlouvat i do koncepčního pojetí interiéru včetně jeho základních prvků. Osobně mám ve volbě architekta pro mé případné budoucí projekty jasno!

Číst celou referenci

Rekonstrukce půdy na Smíchově

Vestavby dvou z celkového počtu čtyř bytových jednotek na témže objektu. Stavebníci byli čerství absolventi – tři architekti, kteří si stavbu zajišťovali od projektu přes inženýring až po samotné provedení. Motivem stavby bylo řešení bytového problému většinou nepražských „studentů“ – základním aspektem návrhu byla tudíž finanční nenáročnost.

Jedná se o vestavby dvou z celkového počtu čtyř bytových jednotek na témže objektu. Stavebníci byli čerství absolventi – tři architekti, kteří si stavbu zajišťovali od projektu přes inženýring až po samotné provedení. Motivem stavby bylo řešení bytového problému většinou nepražských „studentů“ – základním aspektem návrhu byla tudíž finanční nenáročnost.

Bylo potřeba naplnit prostor téměř až k samé hranici využitelnosti, s tím souviselo i rozhodnutí otevřít maximálně vnitřní prostor výhledům a prosvětlit ho velkými vikýři, které zároveň zvětšují využitelnost vnitřního prostoru a přirozeně jej dělí na logické části, samozřejmě při zachování charakteru formy střechy domu z 50. let.

Každý byt o velikosti cca 115 m2 je řešen jako dvojúrovňový s volnou otevřenou dispozicí a terasou. Obytný prostor, kuchyně, jídelna, ložnice a koupelna se nacházejí v dolní úrovni. Horní úroveň je přístupná schodištěm přes chodbu s úložným prostorem do pracovny (ateliéru) , který je zvětšen o navazující venkovní terasu. V budoucnosti se počítá s využitím tohoto prostoru jako ložnice, do které se vestaví druhá koupelna.

Podkrovní prostor obou představených bytů je řešen jako jeden volný otevřený prostor, dělený jen prostorovou a tvarovou strukturou vikýřů, střechy, vestavěného servisního „boxu“ (skrývající koupelnou , wc a vestavěné skříně) a rozdílnou výškovou úrovní podlah. Soukromí obyvatel bytu může nalézt v horní úrovni bytu v odělené ložnici.

Konstrukčně se zásahy omezily na vyřezání krokví mezi vazbami v místě nových vikýřů, přičemž vyřezané krokve po náležitém zesílení spolu s novými trámy tvoří nosnou konstrukci střechy vikýřů. Z jednotlivých vazeb byly v zájmu průchodnosti prostoru vyjmuty kleštiny a nahrazeny ocelovými táhly. Sloupky vikýřů se kotvily za pomoci ocelových úhelníky k betonové nadezdívce. Nosné vaznice pak byly zesíleny prkennými příložkami.

Vikýře jsou pokryty pozinkovaným plechem. Podlahy, stupně schodů a okenní výplně jsou dřevěné. Ocel je použita v interiéru přírodní černá pro schodnice, zábradlí a rámy subtilních prosklených dveří. Servisní „box“ je obložen deskami Cetris, které zároveň tesařskou konstrukci boxu zavětrovávají. Povrch stěn a stropů obložených sádrokartonem je upraven krémově šedým, resp. světle šedomodrým nátěrem, které mají v jemných odstínech korespondovat s valéry přírodních povrchů štuků.

lokalita: Praha 5, Malvazinky
realizace: 2001
autoři: MgA. ing. arch. Petr Uhlík , Ing. arch. Martin Matiska, Ing. arch Václav Škarda
foto: Tomáš Balej, Jaroslav Hejzlar

Více informací

Útulna v lese

Na chvíli jsme opustili naši kancelář a vzali do rukou místo počítačové myši kladívko, vrtačku a letlampu. Přesunuli jsme se do kraje balvanů rozkládajícího se na rozhraní středních a jižních Čech, abychom zde vytvořili lesní útulnu, pozorovatelnu a chlapskou zašívárnu v jednom.

Bez stálého zdroje energie, ze dřeva z nedalekého polomu vznikl černý objekt. Ve zvlněném terénu posazený na balvany, skrytý na kraji lesa hledí do prazvláštní hobití krajiny. Uzavřený, neříká čím může být, snad Noemovou archou. Jen vzdoruje nepřízni počasí, čeká na příchod toho, pro kterého byl stvořený. Jen ten mu může dát měřítko a sílu otevřít se. Až poté jeho zvláštní vzezření dostává jasný smysl. Uvnitř sebe v nižší části ukryje stojící lidskou postavu, ve svažující se zbylé části je platformou pro množství činností, útulným místem nad zemí.

autoři: Petr Uhlík, Jan Šorm, Přemysl Jurák
spolupráce: Martin Pazderník
realizace: 2013
fotografie: Jan Kuděj

Více informací

Rozhovor s  Uhlík architekti

Jak byste charakterizoval Váš ateliér?
Ta práce nás baví, děláme architekturu pro zábavu a to chceme přenést i na klienta. Poctivost, můžeme klienta něčím překvapit, navrhnout mu něco, co nečeká, otevřít mu rozměry, které ještě neviděl. Můžeme klientovi slíbit, že to nebude nuda.

Dům slouží mnoha různým činnostem člověka a každá ta lidská činnost vyžaduje jinou atmosféru, jiné soustředění. Proč by tedy každé lidské činnosti ve formě bydlení nemohla odpovídat i forma prostoru?

V naší práci někdy využíváme raumplán, který je prostorové řešení, kdy každá místnost domu má jinou výšku stropu a úrovní v domě je třeba sedm. Prostor tedy kontinuálně pulzuje od malých místností s nízkým stropem po vysoké haly. Z těchto navazujících úrovní tak vzniká jakási krajina.

Jaký je pro Vás ideální klient?
Klient, který rozumí smyslu toho, co mu nabízíme, otevřený netypickým řešením, takový, který má svůj názor, takže je o čem debatovat, a který nám tu práci nakonec zaplatí ;)

Jaké projekty Vás baví?
Čím je pozemek “míň použitelný”, někdy to jsou pozemky, které leží ladem, mají velmi špatnou orientaci vůči světovým stranám, je to například severní svah, nebo je pozemek zatížený blízkou komunikací, tak to je samozřejmě výzva. Při práci s těmito danými nevýhodnými parametry může člověk právě vytvořit zajímavou hodnotu. Obecně si myslím, že čím víc omezení člověk má, tím se mu někdy snáze pracuje. Je to takový paradox.

Co Vás baví na práci architekta?
Je důležité si uvědomit to, v jakém prostředí žijeme a že to prostředí může vypadat úplně jinak. To je to, co architekt může pro klienty udělat, tedy úplně jiné prostředí než ve kterém žijí. Někdo může skrze dům najít úplně jiný způsob vnímání věcí. Prostor mu může pomoci, se nějakým způsobem otevřít jinému přemýšlení.

Co Vás inspiruje?
Nejhorší je se inspirovat jenom domy. Pak člověk přejímá schémata, kterým nerozumí. Nerozumí proč vlastně ty věci tak vznikly. Nejde jen o to použít, co člověk vidí na stavbách, ale hledat inspiraci v podstatě, proč tomu tak je. Naopak přepisovat témata z jiných oborů je zajímavé a lákavé.

Kde vidíte Uhlík architekti za 10 let?
Přiznám se, že bych nechtěl mít velkou kancelář, která by měla vyloženě velké projekty a dělali bychom jednu administrativní budovu za druhou, a která by byla otrokem obratu. Viděl bych to ideálně na kancelář zavedenou, oblíbenou, do 10 lidí, aby se pořád udržel kolektivní duch a mohl se projekty zabývat podrobně.

Proč si najmout Uhlík architekty?
Protože to umíme nejlépe ;)

Přepis videorozhovoru

Rodinný dům nad Vltavou

Majitelé Rodinného domu nad Vltavou

KLIENT: Pocházím z rodinného domku, který byl dvoupatrový a i když měl zahradu, tak jsme na ní nikdy nežili, protože z 1.patra jít na zahradu se naobědvat znamenalo všechno přenášet dolů, tak se radši člověk najedl doma a na zahradu skoro nešel. My tady skutečně žijeme na zahradě.

Dům je spojený se zahradou úplně maximálně, takže děti můžou z jakéhokoli pokojíčku nebo z kuchyně vyběhnout ven nebo na terasu. Když je teplo, tak jsme venku a dům je otevřený.

Petr od začátku řekl, že koncepce je jasná, že chce, aby tady byly 3 materiály použité na stavbě – dřevo, sklo a beton (znamená šedou barvu) a že dům má vypadat stejně zevnitř i zvenku.

—-

ARCHITEKT: Zásadní omezení je tady kopec, který má velký sklon, polovina pozemku je vlastně nepoužitelná. Bylo důležité dostat dům co nejdál ze svahu ven tak, aby ve přední části mohlo zůstat co nejvíce využitelného pozemku. Snažili jsme se proto dům vytlačit co nejvíce ze svahu, proto vzniká i ta výška, kterou má směrem k řece.

Proti sobě jde orientace domu, tzn. východní fasáda na výhled do údolí a západní na využitelnou část pozemku, což je zahrada před domem. Koncepce domu je tedy taková, že jsou to 3 zdi, které jdou podélně s pozemkem napříč svahem a propojují tak naprosto volně část domu s výhledem a část využitelného pozemku před domem. V tomto směru je dům naprosto prodyšný a otevřený a funguje tak na obě strany…

KLIENT: … což jsme zachovali do dneška, i po 12 letech…

ARCHITEKT: …je tedy vidět, že to byla správná myšlenka, nechat dům takto otevřený. Jsou to jen 3 zdi, které mají mezi sebou vzdálenost takovou, aby se mezi ně daly postavit trámy na rozumný rozpon a to je všechno. Je to jen předělení, jak je potřeba. Úplně banální jednoduchý koncept.

—-

KLIENTKA: Já myslím, že jsou to předsudky u nás v Čechách, že architekt je jenom pro bohaté lidi, a že ostatní na to nikdy nedosáhnou. Dosáhnou na to, jde jen o si nadefinovat, co od architekta budou požadovat.

KLIENT: Jde o domluvu, kolik do toho chce člověk dát a co je pro něj důležité, jaké investice, protože když u každého druhého domu je dneska bazén, což jsou statisícové částky a k tomu ještě provoz je neskutečně drahý a lidi ty peníze za to dají, tak myslím, že ve srovnání s tím, je architekt podstatně větší přínos.

—-

ARCHITEKT: Tohle byla vlastně druhá varianta a díky tomu, že jsme ten projekt zjednodušili kvůli financím, tak mě ta druhá úspornější varianta, kterou jsme byli donuceni společně udělat, přijde vlastně mnohem lepší než ta první.


Přepis videorozhovoru

Majitelé Rodinného domu nad Vltavou

Rodinný dům nad Vltavou

KLIENT: Pocházím z rodinného domku, který byl dvoupatrový a i když měl zahradu, tak jsme na ní nikdy nežili, protože z 1.patra jít na zahradu se naobědvat znamenalo všechno přenášet dolů, tak se radši člověk najedl doma a na zahradu skoro nešel. My tady skutečně žijeme na zahradě.

Dům je spojený se zahradou úplně maximálně, takže děti můžou z jakéhokoli pokojíčku nebo z kuchyně vyběhnout ven nebo na terasu. Když je teplo, tak jsme venku a dům je otevřený.

Petr od začátku řekl, že koncepce je jasná, že chce, aby tady byly 3 materiály použité na stavbě – dřevo, sklo a beton (znamená šedou barvu) a že dům má vypadat stejně zevnitř i zvenku.

—-

ARCHITEKT: Zásadní omezení je tady kopec, který má velký sklon, polovina pozemku je vlastně nepoužitelná. Bylo důležité dostat dům co nejdál ze svahu ven tak, aby ve přední části mohlo zůstat co nejvíce využitelného pozemku. Snažili jsme se proto dům vytlačit co nejvíce ze svahu, proto vzniká i ta výška, kterou má směrem k řece.

Proti sobě jde orientace domu, tzn. východní fasáda na výhled do údolí a západní na využitelnou část pozemku, což je zahrada před domem. Koncepce domu je tedy taková, že jsou to 3 zdi, které jdou podélně s pozemkem napříč svahem a propojují tak naprosto volně část domu s výhledem a část využitelného pozemku před domem. V tomto směru je dům naprosto prodyšný a otevřený a funguje tak na obě strany…

KLIENT: … což jsme zachovali do dneška, i po 12 letech…

ARCHITEKT: …je tedy vidět, že to byla správná myšlenka, nechat dům takto otevřený. Jsou to jen 3 zdi, které mají mezi sebou vzdálenost takovou, aby se mezi ně daly postavit trámy na rozumný rozpon a to je všechno. Je to jen předělení, jak je potřeba. Úplně banální jednoduchý koncept.

—-

KLIENTKA: Já myslím, že jsou to předsudky u nás v Čechách, že architekt je jenom pro bohaté lidi, a že ostatní na to nikdy nedosáhnou. Dosáhnou na to, jde jen o si nadefinovat, co od architekta budou požadovat.

KLIENT: Jde o domluvu, kolik do toho chce člověk dát a co je pro něj důležité, jaké investice, protože když u každého druhého domu je dneska bazén, což jsou statisícové částky a k tomu ještě provoz je neskutečně drahý a lidi ty peníze za to dají, tak myslím, že ve srovnání s tím, je architekt podstatně větší přínos.

—-

ARCHITEKT: Tohle byla vlastně druhá varianta a díky tomu, že jsme ten projekt zjednodušili kvůli financím, tak mě ta druhá úspornější varianta, kterou jsme byli donuceni společně udělat, přijde vlastně mnohem lepší než ta první.


Majitel Vily u Vltavy I

Vila u vltavy I

Podle mého názoru je spolupráce s architektem při realizaci objektu doslova kruciální záležitostí. Jako investor jsem sice určité představy o svém budoucím bydlení měl (využiti Raumplánu, propojení prostor atp.), nicméně až podnětná diskuse s architektem mě významně v úvahách a konkrétních představách posunula dále.

U architekta Uhlíka si však cením ještě jedné zásadní nadstavby – vedle studia architektury absolvoval i Akademii výtvarných umění, což u něj akcentovalo prostorovou představivost, kterou následně zhmotnil i do mé stavby. Přiznám se, že po zkušenostech s ním si nedovedu dost dobře představit stavbu jakéhokoli objektu bez architekta. K tomuto poznání však dospějete až svou první realizací..

Majitel Vily u Vltavy II

Vila u vltavy II

Vizi pro vypracování architektonického návrhu bylo splnění základních kritérií; nadčasovost & vzdušnost na straně jedné versus praktičnost & využitelnost při zachování nízké energetické náročnosti objektu alokovaného v horských podmínkách svažitého severního svahu na straně druhé.

Po více jak dvouletém intenzivním užívání objektu musím konstatovat, že veškerá výše uvedena kritéria byla bezezbytku splněna. Teprve s odstupem času mi čím dál více dochází, jak klíčová byla spolupráce s panem architektem Uhlíkem od počáteční fáze prvních návrhů, přes vypracování modelu zasazeného do terénu až po finální doladění interiérových prvků. Vysoce si cením zejména preciznosti projektu s důrazem na detail, který je u podobné stavby rozhodující. V neposlední řadě je třeba zmínit velmi dobrou spolupráci mezi architektem a stavební firmou, díky níž došlo k signifikantní úspoře nákladů při dodržení termínu realizace stavby. Spolupráce s panem architektem Uhlíkem mi otevřela nové obzory a zároveň naučila, ze architekt není jen autorem exteriéru vlastní stavby, ale jeho rukopis musí promlouvat i do koncepčního pojetí interiéru včetně jeho základních prvků. Osobně mám ve volbě architekta pro mé případné budoucí projekty jasno!